Pomalu ke dnu

Atmosféra doma pomalu houstne. Nikdo si nenechá vymluvit, že automatická "znalost" fotošopu mi automaticky nezaručí misto. Je mi dokola opakováno, že jak se zdá bez fotošopu to nepůjde, s tím souhlasím, ovšem kontruji tím, že fotošop se snažím pochopit už od střední. Že mi už X lidí ukazovalo, jak se s ním dělá. Ale problém je v tom, že na "profi" úroveň se nikdy nedostanu. To nikdo nechce pochopit. Přeci mě to na nějakém školení naučí. Jo jasně, naučí mě to co už znám. Diskuze tedy končí tím, že si půjdu hledat jakýsi certifikovaný, předražený kurz, kde mi profesionální fotgraf řekne co a jak. Jenže to bude pořád stejné. Dostanu fotku k upravení, nějak pošoupu táhlama v úrovních a z mojí strany je hotovo. A to rozhodně není profi úroveň. O ořezech ("vykrytí") se už vůbec nezmiňuji. Prohlašuji, že na kurzu se opravdu budu snažit, ale výsledek bude stejný.
Napadá mě geniální myšlenka. Co kdybych zkusil ulít se někam na nějaké, na první pohled, nelogické místo. Chvilka přemýšlení a výsledek je jasný. Lámat Haló noviny. Skutečně to dává smysl. Tam nebude nijak velký nával. Co to obnáší pracovat jedno patro pod partají jsem se dozvěděl z insiderského deHaló blogu. Texty jsou již staré, pochybuji, že by se tam za tu dobu něco změnilo. Problém by mohl být ve vybavení. Partaj, jak známo, nemá peněz na rozhazování a to se jistě odrazí v softwarovém fondu. S Xaverem si děláme srandu, že se tam láme v typografickém programu Pionýr a fotografie se upravují v elektronické verzi kalkulátoru Sčot. Hehe. Snad aspoň ty XPčka tam budou. Budoucnost je to jistě lákavá. Každé ráno bych vstal ve svém bytě vybaveném nábytkem ze 70. let. Šel bych na parkoviště ke svojí nové Ladě Kalina. Zaparkoval bych na stranickou kartu u partaje a šel bych lámat v Pionýru. Časem tam zkusím napsat. Z domova to mám blízko. Ideální práce.

Malá ukázka z deHaló

"... To se ale pak odehrávají scény. Dveře kantýny rozrazí traktorista Dolejš a za ním pospíchá důchodce o holi a má zaručený recept, jak zvýšit volební preference KSČM. Dolejš si objedná jídlo, ptá se fanouška, jestli nebude také. Dá si jedno pivo, Branika. Mezitím co místopředseda kydá vidlemi do jídla, jak je zvyklý, jeho protějšek popíjí pivo, cintá si po bradě a radí jak to všechno je a jak to všechno mají dělat. 
Soudruh s funkcí trpělivě poslouchá. To je na nich neuvěřitelné."